Jdi na obsah Jdi na menu
 


Miloš Kopecký

8. 7. 2009

Obrazek

 

 

 

Jméno: Miloš Kopecký

 

 
Povolání: Herec
Datum narození: 22. 08. 1922
Místo narození: Praha, Československo
Datum úmrtí: 16.2.1996
Místo úmrtí: Praha, Česká republika
Znamení: Lev

 

 

 

 

 

Životopis:

Miloš Kopecký se narodil 22. 8. 1922 v Praze. Jeho otec Vladimír Kopecký byl kožešník, který vlastnil salón nedaleko Václavského náměstí a matka byla bývalá modelka později kloboučnice Marta Grimmová. Miloš nenáviděl školu (gymnasium musel opustit už v primě), neuměl se prát a nerad sportoval. Jeho dětství bylo úzce spjato s ulicí Ve Smečkách, kde byli jeho největší přátelé František Červinka (český

historik a publicista) a Petr Schulhoff (filmový režisér) se kterými už od brzkého mládí prolézal „bahno velkoměsta“- jak tomu sám říkával.Obrazek
Během okupace byla maminka Marta Grimmová deportována do Osvětimi (byla židovského původu) a Miloši Kopeckému jako polovičnímu židovi též hrozilo uvěznění. Během dalších protektorátních let si Miloš vidinu pracovně-trestního tábora v intenci nacistické „Rassenpolitik“ zaháněl poměrně bohatě kulturním a bohémským životem.Utíkal z otcovy kožešnické dílny do „bahna velkoměsta“ a do kolektivu TVAR. Kolektiv TVAR byl původně recitační soubor, který prezentoval i divadelní tvorbu. Zde poprvé mladý Miloš přičichl k herectví. Potom však nastal srpen 1944, kdy u Kopeckých zazvonil muž
s obálkou s předvoláním do pracovního
tábora v Bystřici na Benešovsku, kde Miloš byl až do konce války.
Po válce a návratu do Prahy nastala otázka pro mladého Miloše: co dělat? Miloš z touhy nebýt po otci kožešníkem zašel do divadla Větrník, kde se však nestal hercem, ale obsluhovačem gramofonu a opony. Postupně se však k herectví propracoval. Jeho první malá role byla v divadelní hře Smrt Tarelkinova, kde hlavní úlohu ztvárnili Gustav Heverle a Vlastimil Brodský. Téhož roku se objevil i na Barrandově, na natáčení filmu JAN ROHÁČ Z DUBÉ (1947), jenž byl první český barevný film. Objevil se v malé patetické roli studenta. Brzy se v divadle stal obsazovaným hercem, který hrál v divadelních hrách Cenerentola, Zelená pastvinka a Osudy dobrého vojáka Švejka. V divadle Větrník si našel i svou první ženu, půvabnou herečku Stellu Zázvorkovou. Navzdory tomu, že se jim v šestačtyřicátém roce narodila dcera Jana Kateřina (ve svých 15 letech spáchala sebevraždu) a že si Miloš Kopecký velmi dobře rozuměl se svým tchánem Janem Zázvorkou (známý architekt), manželství vydrželo pouze něco přes rok. Po zániku divadla Větrník Miloš přešel do Divadla satiry, u jehož zrodu stáli hlavně bratři Oldřich a Lubomír Lipský. A odtud vedla jeho cesta do studia Národního divadla. Ovšem zanedlouho po té Miloš udělal velký průšvih, když přišel opilý na představení, které se kvůli tomu muselo zrušit. Na kobereček si ho pozval tehdejší ředitel
zlaté kapličky Václav Vydra, který s ním okamžitě rozvázal smlouvu, ale protože věděl že je dobrým hercem, domluvil mu angažmá v Realistickém divadle. Zde Miloš sehrál spoustu velkých rolí. Od „Realistů“ narukoval v osmačtyřicátém roce na pár měsíců vojny. Po vojně však byl angažován zpět na první scénu, ze které hned zase odkráčel do Městských divadel pražských z nich k E. F. Burianovi a od něj do Divadla estrády a satiry, později přejmenovaném na ABC. Během tohoto cestování po Obrazekdivadlech se Miloš stihl podruhé oženit s řidičkou tramvaje Kateřinou Soukupovou, ale manželství opět netrvalo o moc déle.
Angažmá v Divadle ABC je patrně jednou z nejšťastnějších období jeho kariéry. V divadle, kam kdysi mladík Kopecký chodíval na Voskovce a Wericha, se herec Kopecký setkal s Werichem coby kolegou a byl u toho, kdy s tímto velikánem začal hrát jeho přítel Miroslav Horníček ve dvojici. První představení divadla se jmenovalo Caesar, kde Miloš hrál roli kněze Rataty. Premiéra proběhla slavně, hru režíroval Miloš Nedbal, se kterým se Miloš již dobře znal z Národního divadla. V poststalinské době připravilo divadlo ABC hru "Filip Filípek, nebo nebyl?“. Na politickou satiru nebývale odvážnou, se diváci jen hrnuli. Zvláště když v titulní roli zářil Jan Werich. Toho však nedlouho po premiéře čekalo setkání s Jiřím Voskovcem ve Vidni. S velkou radostí z brzkého setkání se svým velkým přítelem ve Vidni Wericha trápila starost, kdo za něho zaskočí ve „Filípkovi“. Padla volba na Miloše Kopeckého, který se po váhavém prvním představením už role nepustil. Jana Wericha unavila funkce ředitele na začátku šedesátých let. Přesněji unavilo ho neustálé vysvětlování „papalášům“, jak a proč tu či onu hru uvádí na repertoár, a tak soubor opustil. A zanedlouho soubor opustil i Miloš Kopecký.
Miloš Kopecký divadlo ABC opustil, proto že chtěl spolupracovat s Miroslavem Horníčkem se kterým se mu velmi dobře hrálo a improvizovalo. Miroslav Horníček napsal hru
Tvrďák, kterou začali zkoušet v Jindřišské ulici. Do díla se vrhli odvážně, přestože pracovali na dluh s velmi nejasnými představami do nejbližší budoucnosti. Hru Tvrďák dlouho všude odmítali poněvadž byla „politicky košér“- jak Miloš říkal. Nakonec se premiéra hry konala v Ostravě. Tvrďák měl přes dvě stě padesát repríz a pamětníci na něj dodnes nostalgicky vzpomínají. Nicméně zhruba po třech letech se dvojce H+K rozchází a každý se vydává na svou cestu.
Psal se rok 1964, kdy Miloš ukončil pouť na volné noze a nastoupil do angažmá v Hudebním divadle Karlín. V té době se potřetí žení. Jeho choť se jmenovala Jana Lichtenbergová. Říkalo se jí pražská Brigitte Bardot. Ovšem záhy po svatbě se potřetí rozvádí. V této době si uvědomoval nebezpečí, že bude jednou provždy komikem. Diváci ho zatím znali pouze jako výrobce humoru, a proto opouští Hudební divadlo Karlín a přijímá nabídku z Divadla na Vinohradech. První vinohradskou rolí Miloše Kopeckého byl Taťka v „Kočce na rozpálené plechové střeše“ Tennessee Williamse. V dalších letech zaznamenal výrazné úspěchy v ObrazekJindřichovi IV, Pygmalion, Miláček Ornifel, poté také jako host v Divadle Na zábradlí v burlesce Milana Kundery Ptákovina. Ovšem na vinohradském jevišti nedostával jen samé výrazné role. V Caru Fjodorovi od Alexeje Konstantinoviče Tolstého si zahrál malou roli bojara, kterou však považoval přímo za svou potupu.
Počtvrté se Miloš Kopecký oženil s krásnou tanečnicí Janou Křečkovou roku 1966 v jižních Čechách, se kterou žil až do své smrti. Miloši Kopeckému se brzy narodila dcera Barunka a protože se rodina rozrůstala, koupil svůj slavný milovaný Červený mlýn v jižních Čechách v Kremži.
Miloš Kopecký miloval film, a proto trpěl že žádnou díru do světa neudělal do svých zralých let. Za svůj první opravdový první film v němž dostal větší roli byla detektivka SEVERNÍ PŘÍSTAV (1954) režiséra Miloše Makovce. Po ní však zazářil v roli feldkuráta Katze v OSUDECH DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA (1956), kde naprosto nenapodobitelně zahrál scény, kde feldkurát Katz je silně pod vlivem alkoholu. Po dalších skvělých hereckých výkonech ve filmech BARON PRÁŠIL (1961) a LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA (1964) se stává už i velmi populárním filmovým hercem. Další velké role a skvělé filmy nenechaly na sebe dlouho čekat, například: BÍLÁ PANÍ (1965), televizní film SEDM ŽEN ALFONSE KARÁSKA (1967). V devětašedesátém roce si výborně notoval s Pavlem Landovským ve filmu JÁ, TRUCHLIVÝ BŮH (1969), napsaného podle jedné povídky z Kunderových Směšných lásek. Dále to byly SVATBY PANA VOKA (1970), NOC NA KARLŠTEJNĚ (1973) , nezapomenutelná role šéfa vodníků v Čechách ve filmu JAK UTOPIT DOKTORA MRÁČKA (1974) a ve filmu svého dlouholetého přítele Petra Schulhoffa ZÍTRA TO ROZTOČÍME DRAHOUŠKU (1976). Avšak hlavní vrchol popularity ho teprve ještě čekal. Na vrcholu popularity se ocitl na konci sedmdesátých let jako MUDr. Štrosmajer v seriálu Jaroslava Dietla NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA (1977). Nemocnice se začala natáčet v šestasedmdesátém roce a o dva roky později přilákala k obrazovkám milióny diváků. V čase „ Nemocnice“ dostával Miloš Kopecký tisíce děkovných dopisů a to i z SRN, Finska, Polska, Maďarska (jedna nadšená maďarská divačka se naučila česky jenom kvůli tomu aby si s Milošem Kopeckým mohla pravidelně dopisovat). Národ Miloše Kopeckého miloval a požadoval udělení titulu zasloužilý umělec. Miloši Kopeckému, který trpěl averzí vůči vyznamenáním a titulům, se podařilo udělení titulu dvakrát vyhnout, ale v devětasedmdesátém už odmítnout nemohl.
Během 70. a 80. let byl repertoár vinohradského divadla značně poznamenán posrpnovou Obrazeknormalizací, ale přesto Miloš vytvořil několik nezapomenutelných rolí : Harpagona v Molierově Lakomci, Sartoria v Domech pana Sartoria od G. B. Shawa, Šalomova v Letních hostech, ale hlavně si zahrál ve vytouženém Shakespearově dramatu Richard III padouškou roli anglického panovníka. Richard III se brzy stal událostí sezony a Miloši Kopeckému opět začalo chodit spoust děkovných dopisů.
Během 80. let hrál Miloš Kopecký v divácky vděčných filmech TAJEMSTVÍ HRADU V KARPATECH (1981), KŘTINY (1981), TŘI VETERÁNI (1983) a uváděl populární seriál SLAVNÉ HISTORKY ZBOJNICKÉ (1985), ale také moderoval publicistický pořad Československé televize o emigrantech, který mu způsobil po nějakou dobu nemalé těžkosti. Diváci si účinkování v pořadu jednoznačně spojovali s udělením titulu národní umělec. Někteří kolegové přecházeli na druhý chodník. Někdo popsal hanlivými nápisy zdi jeho milovaného jihočeského Červeného mlýna. Muselo uplynout několik let než mohl o svém počínání otevřeně mluvit. Patrně Miloš Kopecký se s pořadem zcela neztotožňoval, ale určitá příbuznost názorů tu rozhodně byla. Miloš Kopecký se politicky oprášil 5. května sedmaosmdesátého roku na sjezdu svazu českých dramatických umělců. Zde přednesl projev v němž onu vládnoucí moc podrobil velmi chytré odvážné a působivé kritice. Po sametové revoluci se Milošovi začal prudce zhoršovat zdravotní stav kvůli kterému se musel vzdát role na vinohradském jevišti. Ve filmu se objevil v malých rolích, například: ANDĚLSKÉ OČI (1994) či UČITEL TANCE (1995), ale roli v seriálu Hospoda už nezvládl. Při natáčení se začaly projevovat stavy zmatenosti, proto se musela zrušit smlouva. Miloš Kopecký zemřel v bohnické psychiatrické léčebně 16.února 1996.
Pan Kopecký byl známý svou averzí k žárlivosti, svými milenkami se netajil ani před svou zákonitou manželkou, ale také trpěl maniodepresivní psychózou při jejímž panování se hlavně opíral o svou poslední choť. Miloval šachy, které hrál hlavně se svým přítelem Josefem Bedrnou. Mezi jeho další herecké kolegy a hlavní přátele patřili Miroslav Horníček, Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a Jiří Kodet. Ovšem stejně dobře jako přátele uměl si dělat i nepřátele, kterých měl také dost. Dále se zajímal o politiku, filozofii a miloval psaní dopisů.

 

Filmografie:

 1996      Kouzelný měšec
 1995      Trio (TV film)
        Učitel tance
        "Život na zámku" (TV seriál)
 1993      Andělské oči
        Kanárská spojka
        "Uctivá poklona, pane Kohn" (TV seriál)
 1992      Valle di pietra, La
 1991      Honorární konzul (TV film)
        Labyrinth
        Mí Pražané mi rozumějí
 1990      Radostný život posmrtný (TV film)
 1989      Utopím si ho sám (TV film)
 1988      Anděl svádí ďábla
        Co medvědi nevědí (TV film)
 
        Dokonalý muž, dokonalá žena (TV film)
        Lékaři (TV film)
        Mistr Kornelius (TV film)
 1987      O nejchytřejší princezně (TV film)
        Poslední leč Alfonse Karáska (TV film)
        To se ti povedlo, tatínku (TV film)
        Viktor Veliký (TV film)
 1986      Klobouk, měšec a láska (TV film)
        Mistr Pleticha a pastýř Jehňátko (TV film)
        Pojďte s námi mezi bohy (TV film)
        Španělská paradentóza (TV film)
        Zkrocení zlého muže
 1985      Čarovné dědictví
        Medvěd (TV film)
        Růžový Hubert (TV film)
        "Slavné historky zbojnické" (TV seriál)
        Sny kominíka Sazivce (TV film)
 1984      "Bambinot" (TV seriál)
        Barrandovské nocturno aneb Jak film zpíval a tančil
        Bergman a Bergman, detektivní kancelář (TV film)
        Jak se tančí brumbambule (TV film)
        Prodloužený čas
        Případ ukradených vědomostí (TV film)
        Tajemství staré půdy
 1983      Anděl s ďáblem v těle
        Pražské mosty
        Tři veteráni
        Zbohom, sladké driemoty
 1982      Nejhlavnější hodinky na světě (TV film)
        Síť na bludičku (TV film)
        Srdečný pozdrav ze zeměkoule
        Vyhnanství (TV film)
 1981      Křtiny
        Přišel na večeři (TV film)
        Tajemství hradu v Karpatech
        Zakázaný výlet
        Zralé víno
 1980      Aucassin a Nicoletta
        Dům na nebesích (TV film)
        Eva, Eva (TV film)
        Jak napálit advokáta
        Kotva u přívozu (TV film)
        Panenka (TV film)
        Útěky domů
        Už vám není dvacet, paní Bláhová (TV film)
        V hlavní roli Oldřich Nový
 1979      Božská Ema
        Causa Králík
        Grandle (TV film)
 1978      Báječné ženy na létajících strojích (TV film)
        Hokej je hra
        „Já už budu hodný, dědečku!“
 1977      Adéla ještě nevečeřela
        "Nemocnice na kraji města" (TV seriál)
 1976      Náš dědek Josef
        To byla svatba, strýčku! (TV film)
        Zítra to roztočíme, drahoušku...!
 1975      Bohoušův syn (TV film)
        Tři muži se žralokem (TV film)
 1974      "30 případů majora Zemana" (TV seriál)
        Dobrodružství s Blasiem
        Egyptologové (TV film)
        Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách
 1973      Noc na Karlštejně
 1972      6 medvědů s Cibulkou
        "Ctná paní Lucie" (TV seriál)
        Hledá se pan Tau
        Lakomec (divadlo)
        Miláček (TV film)
        Pan Tau a tisíc kouzel
 1971      Alfons Karásek v lázních (TV film)
        Hry lásky šálivé
        Jsouc na řece mlynář jeden
        Konec draka Kusodrápa (TV film)
        Slaměný klobouk
        Svět otevřený náhodám
        Vražda v hotelu Excelsior
 1970      Herecké Vánoce (TV film)
        Námluvy komtesy Gladioly aneb Přistání ve skleníku (TV film)
        „Pane, vy jste vdova!“
        Psíčci lorda Carletona (TV film)
        Silvestrovský trapas (TV film)
        Svatby pana Voka
        Šest uprchlíků (TV film)
 1969      Blázinec v prvním poschodí (TV film)
        Jak se dělá divadlo (TV film)
        Já, truchlivý Bůh
        "Pan Tau" (TV seriál)
        Slasti Otce vlasti
        Trapasy (TV film)
        Zabil jsem Einsteina, pánové...
 1968      "Hříšní lidé města pražského" (TV seriál)
        Jindřich IV. (divadlo)
        Křesadlo (TV film)
        Objížďka
        Pražské noci
        Učitel a přítel zůstal veřejnosti neznám
 1967      Já truchlivý bůh (TV film)
        Když má svátek Dominika
        "Klapzubova jedenáctka" (TV seriál)
        Přísně tajné premiéry
        Sedm žen Alfonse Karáska (TV film)
        "Soudničky" (TV seriál)
        Ta naše písnička česká
        Zločin a trik II. (TV film)
 1966      Dýmky
        Flám
        Svatební cesta aneb Ještě ne, Evžene! (TV film)
        U telefonu Martin
        Ženu ani květinou neuhodíš
 1965      Bílá paní
        Lov na mamuta
 1964      Limonádový Joe aneb Koňská opera
        Trik aneb Jak dámu okouzlit aneb Jak manžela oblafnout (TV film)
        Zkáza Jeruzaléma
 1963      Král Králů
        Melouch (TV film)
 1962      Dva z onoho světa
        Klíč (TV film)
        Kočár nejsvětější svátosti (TV film)
        Zhasněte lampióny (TV film)
        Žárlivost (TV film)
 1961      Baron Prášil
        Každá koruna dobrá
        Kolik slov stačí lásce?
        Muž z prvního století
        Strop
        Ztracená revue (TV film)
 1960      Kočičina
        Tisíc pohledů za kulisy (TV film)
        Zlepšovák
 1959      Konec cesty
        Sny na neděli
        Vstup zakázán
        Zpívající pudřenka
 1958      Hvězda jede na jih
        Mezi nebem a zemí
        Občan Brych
        O lidech před pultem a za ním II.
        O lidech před pultem a za ním III.
        O věcech nadpřirozených
 1957      Konec jasnovidce
        Koza a lev
        O lidech před pultem a za ním I.
        Štěňata
 1956      Dědeček automobil
        Dobrý voják Švejk
        Legenda o lásce
        Legenda o lásce (bulharská verze)
        Platit, prosím!
 1955      Direktiva
        Hastrman
        Jan Žižka
        Kam s ním?
        Psohlavci
        Trojí setkání
        Větrná hora
        Vzorný kinematograf Haška Jaroslava
        Ženichové aneb Kdo chce kam, pomozme mu tam
 1954      Byl jednou jeden král...
        Cirkus bude!
        Hry lásky plné (TV film)
        Jan Hus
        Nejlepší člověk
        Severní přístav
        Stříbrný vítr
 1953      Americké řešení
        Kavárna na hlavní třídě
        Olověný chléb
        Setkání
        Tajemství krve
 1952      Anna proletářka
        Pyšná princezna
        Únos
        Velké dobrodružství
 1951      Císařův pekař – Pekařův císař
        Mikoláš Aleš
 1950      Posel úsvitu
 1949      Daleká cesta
        Revoluční rok 1848
 1948      Červená ještěrka
        Návrat domů
        Zrcadlo
 1947      Až se vrátíš...
        Jan Roháč z Dubé
        Nevíte o bytě?
Dokumentární:
 2000      Milí Bakaláři (TV film)
 1980      Můj táta byl filmař (TV film)
 1970      Muž, který rozdával smích
 1969      Volyně (TV film)
 1968      Dějiny na 8 (TV film)
 1961      Lidé za kamerou
 1960      Cirkus jede!
 1958      Půlhodinka s Ferencem
 1955      Mák
 1953      Dispečerská služba v dolech
        Píseň o silnici
        Stará čínská opera
 1952      Zásady pětistovkaře
TV pořady:
 1995      "GENUS" (TV pořad)
 1990      "Hovory H ještě po dvaceti letech" (TV pořad)
        "Šaráda" (TV pořad)
 1982      "Možná přijde i kouzelník" (TV pořad)
 1980      "Sešlost" (TV pořad)
 1979      "Komik a jeho svět" (TV pořad)
 1978      "Ktosi je za dverami" (TV pořad)
 1976      Dostaveníčko u orloje (TV pořad)
 1975      "Kabaret U dobré pohody" (TV pořad)
 1968      Na návštěvě u Horníčků (TV pořad)
 1963      "Babiččina krabička" (TV pořad)
 1961      Herci a písničky (TV pořad)